Deprese - nezdravý stav psychiky projevující se dlouhodobě skleslou náladou.
Člověk upadá do trudnomyslných úvah a nazírání světa často cítí úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, malou sebedůvěru, únavu , problémy s pamětí a pozorností. Je téměř neschopen smysluplné činnosti a okolí se jeví jako lenoch. Jeho myšlení se zpomaluje a chřadne jeho reakce na radostné podněty. Ztrácí zájmy a chladně reaguje. Přestává se zajímat o dřívější příjemné aktivity a přestává z nich mít potěšení –o své koníčky, zájmy a o sex. Také se mění způsob spánku - člověk hůře usíná a brzy se budí, v některých případech naopak spí déle než je běžné. Podobně je to s chutí k jídlu, zpravidla se chuť sníží, nemocní hubnou, nebo naopak je chuť k jídlu zvýšená, nemocní příbírají. Dále dochází k poruchám koncentrace, je obtížné soustředit se na práci, na četbu, sledování tv apod. Charakteristická je i ztráta energie. Mohou se objevit sebevražedné myšlenky.
Další konkrétní projevy deprese:
- Nemocný má hlad /žízeň/ a není schopen si namazat ani chleba či podat pití.
- Většinou polehává, popř. se zabývá pasivní činností: sledováním televize apod.
- Problém s hygienou, v těžké fázi deprese si nezvládá umýt ani ruce.
- Uvnitř celého těla cítí nepopsatelný stav. Pocity v mozku někdo charakterizuje jako: čepice na mozku, jiný jako: mravenčení mozku.
- U někoho se stává, že „ztuhne“. Nemůže pohnout ani malíčkem, otočit hlavou a ani mluvit. Tento stav může trvat hodinu, 20 minut …
- Těžko přijímá negativní informace i ty, které se netýkají přímo jeho.
- Bez příčiny pláče, přestože se může cítit trapně, nedokáže pláč zastavit.
Deprese můžeme rozdělovat podle různých hledisek - jedním z nich je tíže onemocnění. Podle tíže onemocnění rozeznáváme deprese lehké, středně těžké a těžké. Při lehké depresi je patrný pokles nálady, ale nemocný je většinou dosud schopen se s určitým přemáháním účastnit běžných denních aktivit. Při středně těžké depresi má pacient větší potíže s obvyklou denní činností.. Pro těžkou formu deprese je typická beznaděj, hluboce pokleslá sebedůvěra a sebevražedné myšlenky. Při nejtěžším stupni deprese převládají v myšlení pacienta nevyvratitelná přesvědčení o vlastní vině a následném zaslouženém trestu, o nutnosti skoncovat s vlastním životem, spolu s odmítáním jídla, naprostým nezájmem o okolí a pohybovou strnulostí.